Pomalu skládám dohromady celý projekt Žij.cz a snažím se před sezónou připravit nějakou nabídku. Chci mít vše pod kontrolou a tak postupuju obezřetně a s rozvahou. Hodně se učím. Jde to pomalu, ale jde to. A najednou - BUM! Doba covidová! Omezené cestování. Omezené setkávání lidí. Omezené všechno. O nějakým rozběhu agentury nemůže být momentálně řeč. Co teď? Teď právě přišel asi čas na to, vyzkoušet si vestavbu do dodávky...

Věčné mudrování  kámošů u piva o vestavbách šlo vždy trochu mimo mě, protože problém s touto formou cestování jsme měli dávno vyřešený pořízením hotového velkého obytňáku. Nicméně jsem sem tam na Pinterest zavítal a rozplýval se nad šikovností a kreativitou některých lidí. Čas trávený u monitoru se teď tedy začal prodlužovat a já k prohlížení fotek přidal sledování zrychlených videí z různých přestaveb a hlavně začal pročítat všechna možná fóra, plná různých a často protichůdných rad a doporučení. Nakonec jsem dospěl do bodu, kdy už mi z toho začalo trochu hrabat a kdybych videl ještě jedno jediný video na podobné téma, asi bych rozkousal monitor.

Objednávám první materiál - izolaci, střešní okno, spojovací materál a dřevo a stěhuju se do auta. Ve firmě máme dvě veké, třímístné dodávky. Starší Ford Transit a mladší VW Crafter. O starost míň. Řešit ještě kterou tu plechovou krabici pořídit, asi by zůstalo jen u nápadu. Znáš ty rozumy každýho automechanika - itala nikdy! To spíš francouze! Jedině Mercedes! Za mě jedině Ford! Ford? Nikdy! VW nejlepší! A blablablabla.... Já pro první pokus vestavby volím staršího Forda - kdyby se to náhodou nepovedlo, ať není škoda tak veliká... 🙂

Jedno z nejtěžších rozhodnutí musí člověk udělat hned na začátku - k jakému účelu má dodávka sloužit. Cyklista potřebuje uspořádat prostor jinak, než lyžař, surfař, nebo lezec po skalách. Každá z aktivit vyžaduje jiné hračky a každá hračka určí, kde je třeba přidat, nebo naopak ubrat nějakej ten centimetr. Těch cca 15 metrů krychlových, které má člověk k dispozici,  je úplná vysoká škola kompromisu. Pokud člověku stačí cestovat z místa na místo, třeba jen s foťákem či kamerou, má o velikou starost míň. Pokud k tomu potřebuje vyvíjet nějakou aktivitu - no těpic! 🙂

Dodávka zůstane třímístná. Budu mít dost starostí se samotnou vestavbou, ještě abych řešil papírování s místem navíc. Chci velkou kuchyň s velkou lednicí a chci mít možnost v autě vozit surfový prkna. Tak hurá do toho! Zpočátku to docela odsejpá. Lepím izolaci a obkládám stěny a strop. Progres je dobře vidět. Každý den si blejsknu nějakou fotku, abych měl zpětně přehled o postupu prací v čase. Říkám si, že za nějakých 40 dní bude hotovo. Hahaha...

Bohužel, nebo možná bohudík,  si neumím do detailu představit, nebo nakreslit, jak finální prostor bude vypadat. Tuším jen velmi hrubé obrysy. To mě nutí, nebo umožňuje? za pochodu improvizovat a hledat různá, často překvapivá řešení. U Forda se to opravdu hodí, protože, narozdíl od jiných aut, má daleko k nějakým pravidelným a souměrným tvarům a pravým úhlům.

Spoustu času zase musím trávit u počítače. Kdejakou část vybavení, od šroubu po lednici, je potřeba ve virtuálním světě nejdřív vyhledat a objednat. A počkat na doručení.

Moje důvody pro jednotlivá řešení:

Solární panely - 4 x 180Wp - flexi. V podstatě celou volnou plochu střechy jsem využil pro absorbci solární energie. Pro slunečné letní dny značně předimenzováno, ale i v zimních měsících nebo během dnů pod mrakem zajistí maximální možnou energetickou nezávislost. Flexi panely jsem volil kvůli nižší hmotnosti.

Solární regulátor - MPPT Victron 100/50. Victron je špička v tomto segmentu. Přestože panely papírově mají mít výkon  720Wp a tento model regulátoru je max do 700Wp, bohatě stačí, protože papírového maxima panely v našich podmínkách nikdy nedosáhnou, kdyby náhodou ano, regulátor nadbytečný výkon bezpečně sníží.

Baterie - z LiFePO4 článků 3,2V jsem si poskládal baterii s kapacitou 280Ah. LiFePO4 jsem volil kvůli bezpečnosti, nízké hmotnosti a uváděné dlouhé životnosti. V porovnání s klasickými bateriemi je uváděná kapacita opravdu to, co je k dispozici. U klasických baterií se dá využít pouze nějakých 50%, pak už napetí klesne pod úroveň, kdy se baterie poškodí. BMS kontrolující jednotlivé LiFePO4 články s bluetooth modulem umožňuje nonstop přehled o aktuální kapacitě.

Lednice - Dometic CFX3 75 - největší možná kompresorová lednice do prostoru, který jsem měl k dispozici. Volil jsem horní plnění z důvodu nižšího úniku chladu a tím pádem nižší energetické náročnosti  při porovnání s klasickým, čelním otvíráním. Dva kontejnery a jejich nezávislé zapínání umožňují opět šetřit energií při menším objemu potravin vyžadujícím chlazení, nebo používání jednoho jako mrazák a druhého jako chladničky. Bezdrátové dálkové ovládání pomocí aplikace je bonusem navíc.

Topení - Webasto 2kW. V klasickém obytňáku máme topení na plyn. Dvě 11 kg lahve v zimě spotřebujeme cca za týden. Pak je při cestách do zahraničí problém, kde vzít další plyn, bez toho aby člověk musel kupovat místní plynovou lahev. Proto jsem do obytňáku nechal domontovat dieslové Webasto a pro dodávku zvolil stejné řešení. Nafta je dostupná všude.

Sprcha - opět po zkušenostech s provozováním klasického obytného auta vybaveného sprchovým koutem volím sprchu pouze venkovní pro nejnutnější použití. Omezená kapacita nádrží na vodu neumožňuje žádné velké sprchové orgie. Pokud si posádka auta přece jen sprchování dopřeje, musí pak většinou hned zamířit někam do kempu a vodu opět doplnit. Takže během cestování se vodou šetří, pro hygienu se využívá přírodních zdrojů od potoků po oceány a sprchování spojíme s návštěvou kempu, kde zároveň nádrž doplníme a naopak vyprázdníme nádrže odpadní.

WC - minimálně chemická toaleta by měla patřit mezi nezbytnou výbavu KAŽDÉHO auta určeného k tomuto druhu cestování. Často v diskuzích slýchám nebo čítám názory, že malá lopatka je postačující řešení. Nikdy jsem na cestách neviděl nikoho odcházet za parkoviště nebo do lesa s lopatkou. Obesraných míst jsem však viděl nespočet. Jak je karavaning na vzestupu, každé bezohledné chování a nedodržování určitých pravidel vyvolává reakci místních obyvatel a autorit. Důsledkem takového jednaní je pak třeba úplný zákaz volného spaní v autech mimo kempy, jak to třeba letos zavedlo Portugalsko - do té doby Mekka všech příznivců cestování v dodávkách a karavanech.

Kromě klasického ručního nářadí jsem pro práci využíval aku vrtačky a šroubováky, kotoučovou pilu s vodící lištou, přímočarou pilu, ohraňovací frézu, hoblík, vibrační brusku, flexu - vše aku, laboratorní zdroj, nýtovací a krimpovací kleště. Někdy jsem si u toho zanadával, někdy naopak smál, když se třeba z původně zdánlivě bezvýchodné situace podařilo vytvořit něco, co mě svou funkčností samotného překvapilo. Něco se mi povedlo více a něco méně. Něco jsem úplně zprasil a musel to pak předělávat. Hodně jsem se toho naučil. Původně předpokládaný měsíc a půl práce se nakonec protáhl na dvojnásobek. Asi dvacetkrát jsem odpovídal dcerkám na otázku: "Tati a když už to budeš mít hotový?" "Až to bude, tak to bude!" Už se nemůžu dočkat, až vyrazíme na cestu a já uslyším konečně to starý známý: "Kdy už tam budeme?"

"Už brzo!" 🙂

Výsledek vypadá zhruba  TAKTO.

Tak a teď si dám chvíli pauzu a pak se pustím do toho Craftera....